Představme si studentku, která se učí na test z angličtiny a vyhradí si na to celou neděli, protože chce být řádně připravena. A tak skutečně stráví celý den poctivým „biflováním” na test. Druhého dne zamíří do školy a napíše písemku. Jenomže, co čert nechtěl, naše studentka dostane z testu za tři. A je tak zcela oprávněně naštvaná a demotivovaná, a ptá se sama sebe, proč by se vůbec měla snažit, když strávila deset hodin učením a přesto dostala z testu trojku.
Tak takovéto zprávy dostávám od studentů celkem často.
Studenti často tráví nad učivem zbytečně moc času, protože jim prostě a jednoduše ve škole nikdo nevysvětlil, jak funguje lidská paměť a jaká je míra retence v závislosti na uplynulém čase.
Možná si teď říkáte: „Proboha, co je to ta míra retence?”
Míra retence neboli „zadržení“ znamená, kolik si toho jsme schopni zapamatovat s odstupem nějaké doby.
Touto otázkou se v 2. pol. 19. století zabýval německy psycholog a filozof Hermann Ebbingshaus, který přišel s konceptem nazvaným Ebbinghausova křivka zapomínání.
Pokud bychom si společně prohlédli Ebbinghausovu křivku zapomínání, pak bychom nejspíše zjistili, že během prvních 20 minut zapomínáme nějakých 42% naučené látky. Po uplynutí jedné hodiny si pamatujeme pouze nějakých 44% informací. A to, prosím, vezměte v potaz, že se bavíme o 44% z toho, co jste z výkladu skutečně pochytili! Pokud během výuky tzv. „chytáte lelky“, je dost možné, že jste si z hodiny odnesli byť jen 20% a z nich si následně vypočítejte našich 44%!
Dobrou zprávou je, že po uplynutí jedné hodiny začíná proces zapomínání zpomalovat. Každopádně, po uplynutí jednoho dne si pamatujeme pouze nějakých 33% informací a po týdnu je to již jen okolo 22%. Útěchou nám může být, že většinou si těchto 22% skutečně zapamatujeme.
Z toho, co bylo právě řečeno, můžeme vyvodit, že 🚨během jednoho týdne zapomeneme 78% informací!🚨 Nelze se tedy divit, že (za předpokladu, že jsme se na učivo v průběhu týdne nepodívali) si po týdnu nepamatujeme, o čem jsme se během předchozí hodiny bavili.
Představme si nyní skupinku dospělých, kteří se rozhodnou jedenkrát týdně docházet na hodinu angličtinu. Cíl mají všichni stejný – a to naučit se anglicky. Jenomže zatímco některým jde jazyk jakoby sám od sebe, jiní se s ním jednoduše řečeno prostě „perou” a dělá jim sebemenší problém byť jen základní gramatika či jednoduché fráze.
„Čím to je?”
Odmysleme si odlišené startovací pozice jednotlivých studentů, přestože i ony hrají v tomto případě značnou roli. Jedním z hlavních rozdílů, kterým se liší „úspěšní” studenti od těch méně úspěšných je, jakým způsobem si opakují již naučené. Zatímco ti úspěšní nemají problém se k učivu pravidelně vracet a klidně si učivo během týdne párkrát vytáhnou, byť jen na krátkou chvilku, ti méně úspěšní si nezřídka opakují až večer před hodinou a nebo dokonce vůbec.
Při studiu (a to nejen jazyků) je pak zásadní rozdíl, pokud máte při další hodině navázat na 22% naučené látky a nebo třeba na 78%.
Přijde-li k lektorovi na hodinu student, který se na probíranou látku během týdne nepodíval, je 78% učiva, které bylo minulou hodinu probíráno, nenávratně ztraceno a lektor musí navazovat na znalosti odpovídající oněm 22%. V takovém případě lektorovi nezbývá nic jiného, než se studentem probrat danou látku znova a nebo, pokud jej tlačí čas (např. vzhledem k blížícím se zkouškám), jít dál.
Tento přístup je tedy jak ztrátou času studenta, tak především taky jeho peněz (za předpokladu, že si studium financuje z vlastních zdrojů)!
„Co se s tím dá dělat?”
Zde se nabízí přistupovat k učení pomocí tzv. „systému rozděleného opakování”.📚
První opakování by mělo přijít hned poté, co jsme se seznámili s danou látkou. Při vyučování se většinou jedná o takové to shrnutí na závěr. Po 15-20 minutách by mělo přijít druhé opakování. Třetí opakování by se pak mělo uskutečnit po uplynutí 24 hodin. Čtvrté v rozmezí 2-3 týdnů. A páté během 2-3 měsíců. Tento způsob opakování by vám měl zaručit, že si učivo zapamatujete dlouhodobě.
V souvislosti s metodou rozděleného opakování se můžete setkat s jejími různými modifikacemi, proto uvedené časové rozestupy neberte jako dogma.
Jmenuji se Romana Křížková a jsem lektorkou angličtiny a čínštiny a posledních osm let svého života se zabývám tím, jak funguje lidská paměť a jak tyto poznatky přenést do výuky, aby si nejen moji studenti učivo skutečně zapamatovali, a aby pro ně studium nepředstavovalo zbytečné trápení.
Hledáš doučování předmětu anglický jazyk? Najdi si správného doučovatele předmětu anglický jazyk pro doučování online nebo osobně ve tvém okolí.
Pro správné fungování stránky máme přístup k informacím uloženým ve tvém zařízení. Jedná se například o cookies nebo lokální paměť prohlížeče. Ukládáme tam data potřebná pro fungování stránky, údaje využívané pro analytické účely nebo údaje ukládané třetími stranami.
Pokud jsou tyto informace nezbytné pro chod stránky, ukládáme je hned automaticky. Na všechny ostatní potřebujeme souhlas, který můžeš udělit níže. Tvůj souhlas si uchováme 12 měsíců, při odmítnutí se tě na souhlas opět zeptáme po 6 měsících, své rozhodnutí však můžeš změnit kdykoliv. Bližší informace najdeš na stránce ochrany osobních údajů a ve všeobecných podmínkách používání.