Tento článek jsem napsal v roce 2015 pro EDUin blog a myslím, že je i po těch letech stále aktuální. Zvláště dnes v době, kdy se v distančním školství naráží na technologie každý den.
V podstatě od září si opět občas položím podobnou otázku. Motivací je setkání s novým kurikulem výuky ICT ve Velké Británii a také článek, který vyšel na iHNED a tvrdí, že v ČR se právě po vzoru Británie začne učit programování již od první třídy.
Aktivně jsem měl možnost učit informatiku na základní škole 7 let a začal jsem přesně tak, jak teď vidím v britské škole. Vytvořil jsem si ŠVP, který měl žáky přivádět k algoritmickému myšlení, umění vhledu do problému, jeho rozdělení na části a následnou syntézu do jiného celku, kterému se pro nedostatek jiných vhodných slov může říká program. Zkoušel jsem studenty v osmé třídě seznámit se základy HTML a nabízel programování skriptů. Vydrželo mi to tuším rok a došlo na postupné změny.
Na naší anglické škole je jedna výhoda. Lze používat pokročilé technologické hračky jako je Raspbbery Pi, Scratch, Kodu a další, které jsem před sedmi lety neměl. A ono to funguje. Děti v šesté a sedmé třídě za pár hodin umí udělat jednoduchou hru. Výuka vypadá dobře, dynamicky, tvořivě a malí Angličané se tváří, že je to baví. A ono to také je rozhodně zajímavější než tvorba tabulky ve Wordu. Otázka tedy nestojí na tom, jestli učit, nebo neučit programování. Otázka je kdy, jak intenzivně a co udělat s tím ostatním kolem počítačů.
Moc netuším, kde se neustále bere obecný mýtus o tom, že dnešní děti (a dokonce i děti před deseti lety) jsou automaticky dobře vybavené v oblasti používání počítačů. Já stále vidím jen lidi, kteří umí zapnout a nainstalovat hru, rychle ovládají myš a ti schopnější umí i rychle psát na klávesnici třeba v šesté třídě. Někdy jsem měl dokonce příležitost s nimi řešit, co to je IP adresa, protože se potřebovali někam připojit.
Jenže nevědí nic o podstatě fungování operačního systému, netuší k čemu je „driver“, jak a kde nastavit firewall a jiné bezpečnostní prvky, nebo jak efektivně a rychle kopírovat soubory. To je přitom to, co jim skutečně usnadňuje život a zrychluje práci. Jsem přesvědčen, že být poučený uživatel je nezbytný základ pro další činnosti všeho druhu. A je to základní kámen k tomu počítače ovládat a nikoli být ovládán někým, kdo programy navrhuje.
Proč učit děti užívat jeden program, když každý rok přijde někdo s něčím jiným a novým. Nejprodávanějšími zařízeními současnosti jsou chytré telefony a tablety, jejich ovládání se na školách neučí a stejně to všichni umí. Všechny tyto argumenty jsou pravda jen částečně. Ovládání většiny rozumě navržených a často užívaných programů konvergují. Jednoduše řečeno, když víte, že kopírovat můžete pomocí Ctrl+C a Ctrl+V, tak to můžete používat téměř kdekoliv.
Prolnutí praktické výuky „o počítačích“ a jistých způsobů algoritmizace (a to není jen o programování!) je nejlepší cestou k digitálně gramotné populaci bez strachu z techniky. První stupeň ZŠ zasvětit hardwaru a základům ovládání. Druhý stupeň věnovat správě systému, Internetu a řešení problémů ve spojení s tvorbou her a dalšími aktivitami. Střední školy pak již volí vhodné nástroj podle zaměření, tak aby odpovídaly konkrétním potřebám žáků v budoucnosti.
Všechno tohle se dá vlastně vymyslet snadno. Problém nastane, když se má vymyslet způsob, jak vše zajistit. Tady je určitě na místě poučení z příkladů v UK. Učitelé pro přechod na nové kurikulum mají k dispozici obrovské množství materiálů, knih, pracovních listů, softwaru, věcí, metodik a kurzů. Což v našich podmínkách představuje ideální věci, zaplatitelné ze zdrojů EU. Komplexní investice, která se neztratí a je relativně trvalá. Jen se nesmí smrsknout ve vypsání dalších pobídek na DVPP kurzy, které samy o sobě nebudou příliš užitečné.
Jak tedy učit informatiku? S nohama na zemi, přehledem a chladnou hlavou, protože možnosti a nabídky technologických firem jsou často až moc žhavé. Navíc, trendy v IT se mění každou chvíli.
Hledáš doučování předmětu informatika? Najdi si správného doučovatele předmětu informatika pro doučování online nebo osobně ve tvém okolí.
Pro správné fungování stránky máme přístup k informacím uloženým ve tvém zařízení. Jedná se například o cookies nebo lokální paměť prohlížeče. Ukládáme tam data potřebná pro fungování stránky, údaje využívané pro analytické účely nebo údaje ukládané třetími stranami.
Pokud jsou tyto informace nezbytné pro chod stránky, ukládáme je hned automaticky. Na všechny ostatní potřebujeme souhlas, který můžeš udělit níže. Tvůj souhlas si uchováme 12 měsíců, při odmítnutí se tě na souhlas opět zeptáme po 6 měsících, své rozhodnutí však můžeš změnit kdykoliv. Bližší informace najdeš na stránce ochrany osobních údajů a ve všeobecných podmínkách používání.