Tak hustota vody je přibližně jedna tuna na metr krychlový. Když 1.8 kN vydělíme deseti tak zjistíme hmotnost vody působící na plochu 3 m² z té hmotnosti vody se dá vyvodit, jak je vysoký její sloupec, ta plocha není potřebná

Tak uvedený příklad je velmi podivný, jelikož je evidentní, že je užito g (zemské tíhové zrychlení) čili je to na Zemi. A opravdu neexistuje takové místo na Zemi, aby při hladině jakékoliv vodní plochy byl nulový tlak a aby se počítalo pouze s hydrostatickým tlakem, to je nesmysl, jelikož v hloubce 6 cm je z podstaty věci tlak větší, než na hladině, jelikož tlak jen při hladině moře je přes 100 000 Pa (vzdušný obal) a v 6cm pod hladinou + 600 Pa (vodní sloupec), celkem tedy 100 600 Pa. Takže požadovat tento výpočet lze pouze na takovém tělese, na kterém není žádná atmosféra, ale přitom je voda, tak to se ale velmi vylučuje, viz Mars, kde kdysi byla, ale řídká atmosféra a malé tíhové zrychlení se postaraly, že voda vymizela do vesmíru, ale pak tam nebude také zemské tíhové zrychlení, takže jako celek dobré pro adepty na Darwinovu cenu, tak myslit si, že v 6 cm pod vodou je tlak 600 Pa je opravdu životu nebezpečná úvaha. Jinak tlak při běžné nadmořské výšce je jen o málo menší, než při hladině moře, markantní rozdíl je třeba na altiplanu Puma Puncu cca 67 000 Pa, cca 2/3 "našeho". Popravdě, tlak 600 Pa je běžný tlak na povrchu terénu Marsu, v proláklině 9 km hluboké Hellas Planitia cca 1155 Pa, na vulkánu 22 km vysokém Olympus Mons cca 30 Pa, tak zde by tyto výpočty "skoro" fungovaly, jen ta voda se nekoná.